Bylo ráno jako každé jiné, horký červen před pár lety. Andrej byl studentem gymnázia, které bylo v celé republice známé svými inovativními postupy a přístupem k výuce zcela odlišným od ostatních škol. Rozhrkaný autobus ho v šest čtyřicet vyhodil přímo před školou a s brašnou přehozenou přes rameno se ponořil do hlubin budovy. Prošel vestibulem a pokračoval do šaten, což byla rozlehlá hala s několika stovkami šatních skříněk. Protože bylo ještě brzo ráno, bylo ve škole až na několik ranních ptáčat pusto. Andrej šel do školy takhle brzy jen proto, že měl mimořádnou nultou hodinu (která začínala v sedm). Čti dál… »
